| umiak |
inuitský otevřený člun z mrožích kůží a velrybích kostic. V pův. jazyce oomiak |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| umis |
rozkaz. zp. pro 2.os.j.č. slovesa umísit (umíchat) |
sloveso |
i klasik |
| umnu |
mnu |
podst. jm. |
i klasik |
| umný |
dovedný, chytrý, šikovný (z ruštiny; zejm. úkon) |
příd. jm. |
i klasik |
| úmoří |
území, z něhož všechny řeky tečou do téhož moře |
podst. jm. |
i klasik |
| unika |
mn. č. podst. jm. unikum (z lat. "jedinečnost") |
podst. jm. |
i klasik |
| uoř |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa "uorat" (též uorej) |
sloveso |
i klasik |
| upas |
Indonésie, upasový strom, bot. ančar jedovatý |
podst. jm. |
i klasik |
| upec |
méně běžný rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa upéci |
sloveso |
i klasik |
| úpěj |
rozk. zp. pro 2.os.j.č. slovesa úpět (skučet, naříkat) |
sloveso |
i klasik |
| úpěna |
trpný tvar pro ženský rod slovesa úpět |
sloveso |
i klasik |
| úpol |
přetah. Sportovní prvek např. v zápasu |
podst. jm. |
i klasik |
| upsav |
minulý přechodník pro mužský rod od slovesa "upsat" |
sloveso |
i klasik |
| uran |
radioaktivní chemický prvek |
podst. jm. |
i klasik |
| urd |
druh asijské rostliny s luskovitými plody |
podst. jm. |
i klasik |
| urda |
tekutina vzniklá srážením bílkovinných složek při výrobě ovčí bryndzy. |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| urdox |
odporník u oxidu uraničitého |
podst. jm. |
i klasik |
| urey |
mn. č. podst. jm. urea (močovina) |
podst. jm. |
i klasik |
| urina |
moč. (Lat. výraz) |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| urna |
schránka na ostatky mrtvých nebo vyplněné volební lístky |
podst. jm. |
i klasik |
| úroč |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa ÚROČIT (poskytovat nebo platit úrok) |
sloveso |
i klasik |
| uros |
rozk. zp. pro 2.os.j.č slovesa urosit (zmáčet [co] rosou) |
sloveso |
i klasik |
| urzon |
severoam. hlodavec podobný dikobrazu (lat. Erethizon dorsatum) |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| uřiť |
rozk.zp. slovesa "uřítiti" |
sloveso |
i klasik |
| úseč |
část kruhu vymezená tětivou a kruhovým obloukem vzniklá rozdělením kruhu sečnou |
podst. jm. |
i klasik |
| úsek |
část-podst.jm |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| ústí |
3.os.j.č.přít.č.slovesa "ústit"; část toku řeky v místě, kde se vlévá do moře |
podst. jm. |
i klasik |
| usy |
starším pravopisem úzy (mn. č. podst. jm. úzus /nepsaný zvyk, zejm. v pravopise a jazyce/) |
podst. jm. |
i klasik |
| ušeň |
druh mořského plže |
podst. jm. |
i klasik |
| úšení |
otvor pro čepy (např. v roubených stavbách, při stavbě lodí a pod.) |
podst. jm. |
i klasik |
| ušlí |
ti, kteří někomu ušli (srov. např. ušlý zisk) |
příd. jm. |
i klasik |
| ušt |
okvětní plátek |
podst. jm. |
i klasik |
| ut |
dřívější solmizační slabika |
podst. jm. |
i klasik |
| utec |
méně běžný imperativ slovesa "utéci" |
sloveso |
i klasik |
| útek |
Nit, která se provléká v příčném směru osnovou. |
podst. jm. |
i klasik |
| uteš |
méně běžný imperativ slovesa "utesat" |
sloveso |
i klasik |
| útky |
součásti tkalcovského stavu (niti napříč osnovou), j. č. ÚTEK |
podst. jm. |
i klasik |
| útor |
zářez v dýhách dřevěné nádoby |
podst. jm. |
i klasik |
| uvea |
živnatka, střední vrstva oční koule, zdroj: slovnik-cizich-slov.abz.cz |
podst. jm. |
i klasik |
| úvoz |
hluboká polní cesta |
podst. jm. |
i klasik |
| úvrať |
místo na poli, kde se obrací zem. stroje či potahy. Lidově též souvrať, ouvrať |
podst. jm. |
i klasik |
| uvula |
čípek - anatomický latinský výraz (např. U. vermis, U. cervix., U. palatina atd.) |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| uzdi |
rozkazovací způsob slovesa "uzdit" (koně) |
podst. jm. |
i klasik |
| uzmi |
rozkazovací způsob slovesa "uzmout" - hovorově ukrást |
podst. jm. |
i klasik |
| uzří |
3. os. j. a mn. č. bud. času slovesa uzřít – uvidět (knižně) |
sloveso |
i klasik |
| úzus |
zvyk, obyčej, zaběhlý postup |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| úže |
2. stupeň přísl."úzce"(též úžeji);přít.přechodník pro m.rod slovesa úžit |
příslovce |
i klasik |
| vab |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa vábit |
sloveso |
i klasik |
| vaď |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa "vadit" (překážet, být na obtíž) |
sloveso |
i klasik |
| váda |
hádka-podst.jméno |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
