| holka |
v obecné češtině dívka, děvče; (zejména mladá) příslušnice ženského pohlaví |
podst. jm. |
i klasik |
| holt |
částice (= co se dá dělat) |
podst. jm. |
i klasik |
| homentvno |
exkre |
podst. jm. |
i klasik |
| hoplít |
starořecký voják, těžkooděnec. Příslušník příslušník falangy |
podst. jm. |
i klasik |
| hóra |
církevní hodinky |
podst. jm. |
i klasik |
| hot |
povel kočího pro koně v zápřahu - odboč doprava |
e> |
i klasik |
| houst |
muzicírovat, odtud hudec (muzikant) |
sloveso |
i klasik |
| hov |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa "hovět" (si) (mít pohodlí) |
sloveso |
i klasik |
| hr |
jen ve frázi "být (moc) hr" - příliš co uspěchat (a zpravidla tím zkazit) |
příd. jm. |
i klasik |
| hrázný |
správce hráze |
podst. jm. |
i klasik |
| hrč |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa "hrčet" |
sloveso |
i klasik |
| hrej |
sloveso- hrát |
podst. jm. |
i klasik |
| hrma |
venušin pahorek |
podst. jm. |
i klasik |
| hrnut |
trpný mužský rod slovesa "hrnout" |
sloveso |
i klasik |
| hroch |
obojživelný tlustokožec |
podst. jm. |
i klasik |
| hrot |
špička |
podst. jm. |
i klasik |
| hruť |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa "hroutit (se)" |
sloveso |
i klasik |
| hruž |
rozkaz. zp. pro 2.os.j.č. slovesa hroužit (se) (do čeho) (nořit se, i přen.) |
sloveso |
i klasik |
| hryz |
rozkaz. zp. pro 2.os.j.č. slovesa hrýzt (hryzat) |
sloveso |
i klasik |
| hub |
rozkazovací způsob slovesa "hubit"; též 2.p.mn.č. od houby |
podst. jm. |
i klasik |
| huba |
zvířecí tlama, též expresivně ústa (zejm. ve spojení "držet/rozbít hubu") |
podst. jm. |
i klasik |
| huby |
tlamy |
podst. jm. |
i klasik |
| huď |
rozk.způsob - hraj (na hud.nástroj) |
sloveso |
i klasik |
| hůdě |
mladé děvče (knižně) |
podst. jm. |
i klasik |
| hula |
havajský tanec |
podst. jm. |
i klasik |
| hulán |
1. jezdec s kopím, 2. český lidový tanec |
podst. jm. |
i klasik |
| hulit |
sloveso-kouřit |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| hum |
(z angl. hučet). Zvukový fenomém vnímaný některými lidmi. Podprahové mnímání |
podst. jm. |
i klasik |
| humy |
1. p. mn. č. podst. jm. HUM (osamocený zkrasovitělý vápencový pahorek) (ASCS) |
podst. jm. |
i klasik |
| hý |
pobídka |
e> |
i klasik |
| hyfa |
houbové vlákno, tvořené jednou buňkou nebo řadou buněk s kolmými přehrádkami |
podst. jm. |
i klasik |
| hyfy |
vlákna hub |
podst. jm. |
i klasik |
| hýl |
druh ptáka-podst.jm |
podst. jm. |
i klasik slovensky |
| hýlé |
látka, hmota; pralátka (z řečtiny, užíváno zejm. ve filozofii) |
podst. jm. |
i klasik |
| hymen |
(z latiny) panenská blána; v PLUSu též 2. pád mn. č. podst. jm. hymna |
podst. jm. |
i klasik |
| hyň |
rozkazovací způsob pro 2. os. j. č. slovesa HYNOUT (umírat) |
sloveso |
i klasik |
| hyř |
rozk. způsob od HÝŘIT |
sloveso |
i klasik |
| hyzdi |
rozkazovací způsob slovesa "hyzdit" (činit ošklivým) |
sloveso |
i klasik |
| chabí |
1. pád mn. č. rodu muž. životného od příd. jm. chabý (ubohý, nedomrlý) |
příd. jm. |
i klasik |
| chala |
pečivo |
podst. jm. |
i klasik |
| chám |
knižně mužské semeno, sperma (odtud též označení "chámovod") |
podst. jm. |
i klasik |
| chán |
titul mongolských vládců |
podst. jm. |
i klasik |
| chaří |
1. p. mn. č. r. muž. živ. příd. jm. charý (temný, šerý) |
příd. jm. |
i klasik |
| chat |
[čet] (z angl.) pokec, např. na internetu; též 2. p. mn.č. podst. jm. chata |
podst. jm. |
i klasik |
| chí |
název hlásky řecké abecedy |
podst. jm. |
i klasik |
| chips |
[čips] z angl. bramborové lupínky |
podst. jm. |
i klasik |
| chleba |
pečivo |
podst. jm. |
i klasik |
| chlop |
sedlák |
podst. jm. |
i klasik |
| chlor |
chem. prvek, halogen užívaný jako přísada do vody s cílem zničit choroboplodné zárodky |
podst. jm. |
i klasik |
| chór |
skladba zpívaná sborem |
podst. jm. |
i klasik |
